dnes je 2.12.2024

Input:

Dodatečné daňové přiznání na dani z příjmů

12.11.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

Dodatečné daňové přiznání na dani z příjmů

Ing. Ivana Pilařová

Dodatečné daňové přiznání z pohledu daňového řádu

Základní úprava dodatečného daňového přiznání je obsažena v § 141 DŘ, daňového řádu. Daňový řád rozlišuje dvě situace, kdy je podáváno dodatečné daňové přiznání:

a) "Povinné" podání (§ 141 odst. 1 DŘ) se týká případu, kdy daňový subjekt zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daňová povinnost (tj. ta, která byla správcem daně dosud pravomocně stanovena). Dodatečné daňové přiznání je pak poplatník povinen podat do konce následujícího měsíce po zjištění této skutečnosti s výjimkou situace, kdy není podání daňového přiznání přípustné. Dodatečně přiznaná daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání (§ 141 odst. 7 DŘ). Časovým omezením lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení daně je lhůta pro stanovení daně.

Právnická osoba za rok 2023 vykázala v řádném daňovém přiznání základ daně ve výši 3 000 tis. Kč, ze kterého vznikla daňová povinnost ve výši 570 tis. Kč. V říjnu 2024 se zjistilo, že v roce 2023 byl pronajatý prostor ve vlastnictví poplatníka, nicméně výnos z pronájmu ve výši 200 tis. Kč nebyl zaúčtován a ani zahrnut do základu daně. Poplatníkovi vznikla povinnost podat do konce listopadu 2024 dodatečné daňové přiznání na dodatečnou daňovou povinnost ve výši 38 tis. Kč.

Pokud bude dodržena lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání do konce listopadu 2024 a v téže lhůtě byla dodatečná daň zaplacena, pak poplatníkovi nebude vyměřena pokuta za pozdní podání daňového přiznání, bude mu vyměřen úrok za pozdní zaplacení daňové povinnosti.

b) "Dobrovolné" (fakultativní) podání (§ 141 odst. 2 DŘ) se týká případu, kdy daňový subjekt zjistil, že správná výše daňové povinnosti má být nižší než poslední známá daňová povinnost. Daňový řád v tomto případě podání dodatečného daňového přiznání umožňuje, ale nepřikazuje. Záleží tedy na vůli poplatníka, zda tuto možnost využije.

Právnická osoba za rok 2023 vykázala v řádném daňovém přiznání na dani z příjmů právnických osob základ daně ve výši 3 000 tis. Kč, ze kterého vznikla daňová povinnost ve výši 570 tis. Kč. V říjnu 2024 se zjistilo, že do roku 2023 nebyla zaúčtována spotřeba elektrické energie (nebyla vytvořena ani dohadná položka pasivní) ve výši 50 tis. Kč. Poplatník má právo, nikoliv však povinnost podat dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost ve výši 9,5 tis. Kč. Z podaného dodatečného daňového přiznání by vznikl přeplatek na dani. Žádné sankce poplatníkovi nehrozí.

c) Fakultativní (možné) podání (§ 141 odst. 4 DŘ) se týká také případu, kdy nedochází ke změně daňové povinnosti, ale dochází ke změně údajů, které sice nemění daňovou povinnost, ale nejsou daňovým subjektem v původním daňovém přiznání uvedeny správně.

Právnická osoba za rok 2023 vykázala v řádném daňovém přiznání daňovou ztrátu ve výši 400 tis. Kč. Ztráta byla vykázána také za rok 2022 ve výši 700 tis. Kč. Poplatník v rozporu s poučením k vyplnění daňového přiznání obě tyto ztráty uvedl v tabulce E daňového přiznání. Ačkoliv daňová povinnost (nulová) i výše daňové ztrát za roky 2022 a 2023 jsou stanoveny správně, poplatník v dodatečném daňovém přiznání ruší obsah tabulky E z důvodu, že dotyčné ztráty neuplatnil jako odčitatelné položky od základu daně. Poplatníkovi z podání dodatečného daňového přiznání nehrozí žádné sankce.

Výjimky z možnosti podat dodatečné daňové přiznání

Podání dodatečného daňového přiznání není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně (§ 141 odst. 3 DŘ).

Administrativní požadavky na podání dodatečného daňového přiznání

V dodatečném daňovém přiznání uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. Tyto náležitosti jsou přímo předepsány ve formuláři dodatečného daňového přiznání. V případě podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší, nebo v situaci, kdy se daňová povinnost nemění, je nutné uvést také důvody podání tohoto dodatečného daňového přiznání (§ 141 odst. 5 DŘ).

Mezi "administrativní" požadavky patří také lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání. K těmto lhůtám byl vydán mimořádně důležitý Metodicky pokyn.

Metodický pokyn ke lhůtě pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování na daň nižší

Č. j.: 9837/24/7700-50123-051418

Při posouzení včasnosti podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování na daň nižší oproti poslední známé dani posuzuje správce daně dodržení pouze objektivní lhůty, tj. zda dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování bylo podáno ve lhůtě pro stanovení daně dle § 148 DŘ (do konce lhůty pro stanovení daně). K subjektivní lhůtě dle § 141 odst. 1 DŘ (do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu) správce daně při posouzení včasnosti podání nepřihlíží.

Za datum doručení tzv. konkludentního dodatečného platebního výměru dle § 144 odst. 2 daňového řádu se považuje poslední den lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování (tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl zjištěn důvod pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování). Bylo-li dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování podáno po uplynutí této lhůty, potom je za datum doručení považován den, kdy bylo doručeno správci daně.

Pokud daňový subjekt neuvede datum, kdy zjistil, že daň má být nižší oproti poslední známé dani, nebude správce daně vydávat výzvu k odstranění vad podání podle § 74 daňového řádu. Za datum zjištění pro účely určení počátku běhu subjektivní lhůty bude považován den podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování správci daně, pokud datum zjištění není výslovně tvrzeno daňovým subjektem v komunikaci se správcem daně.

Závěr:

Z metodického pokynu vyplývá (na základě rozsudku NSS 2 Afs 363/2019-50 ze dne 5. 9. 2023), že podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování na daň nižší oproti poslední známé dani je omezeno výhradně lhůtou pro stanovení daně dle § 148 daňového řádu. V případě podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování na daň vyšší platí, že musí být dodržena jak lhůta subjektivní, tak lhůta objektivní, přičemž při nedodržení lhůty subjektivní vzniká povinnost uhradit sankci za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Datum zjištění důvodu se i nadále uvádí ve formuláři daňového přiznání (je podstatný například pro lhůtu pro podání opravného DP k dodatečnému DP).

Účinnost je od 15. 4. 2024

Následky podání dodatečného daňového přiznání na lhůtu pro stanovení daně

Pokud je dodatečné daňové přiznání podáno ve lhůtě posledních 12 měsíců před uplynutím lhůty pro stanovení daně, lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok.

Poplatník podléhající povinnému auditu účetní závěrky v dubnu roku 2024 zjistil chybu v daňovém posouzení nákladu na poškození cizího majetku, a to ve zdaňovacím období roku 2021. Jednalo se o částku 80 000 Kč, která byla původně vyhodnocena jako nedaňová, což se ukázalo jako chybný přístup.

Podání dodatečného daňového přiznání není povinností, ale právem poplatníka. Jedním z posuzovaných kritérií, zda dodatečné daňové přiznání podat, či nikoliv, je také vliv tohoto kroku na běh lhůty pro stanovení daně.

Lhůta pro stanovení daně kalendářního roku 2021 uplyne 1. 7. 2025. Sledujme dopady podání dodatečného daňového přiznání na běh lhůty pro stanovení daně roku 2021 v závislosti na datu podání dodatečného daňového přiznání:

  1. Dodatečné daňové přiznání na rok 2021 bude podáno v dubnu 2024. Lhůta pro stanovení daně se nezmění (1. 7. 2025).
  2. Dodatečné daňové přiznání za rok 2021 bude podáno v listopadu 2024. Lhůta pro stanovení daně roku 2021 se posune o jeden rok, tj. na 1. 7. 2026.

Důvody pro podání dodatečného daňového přiznání

Důvody pro povinnost či možnost podání dodatečného daňového přiznání je možné rozdělit na:

a) Zjištění původně chybného účetního či daňového postupu

Nejčastěji se jedná o:

  • Chybné účtování nákladů či výnosů, či naopak jejich nezaúčtování.

  • Mimoúčetní chyba v podobě nesprávného vyhodnocení daňové účinnosti nákladu či osvobození (zdanění) výnosu.

  • Mimoúčetní chyba v podobě nesprávného uplatnění (či naopak neuplatnění) odčitatelných položek či slev na dani.

b) Dodatečná změna rozhodnutí

Nahrávám...
Nahrávám...