8.549
Motivační soutěže/kampaně pro zaměstnance korporace
Ing. Martin Děrgel
V rámci korporace (jejíž součástí je společnost A i B) pořádá společnost A různé motivační soutěže/kampaně, jejichž cílem je zvýšení prodeje. Výhry v soutěži mohou získat jak zaměstnanci společnosti A, tak společnosti B (kteří mají vliv na prodej, jelikož to jsou např. zaměstnanci zákaznických center). Výhry jsou jak věcné, tak i v podobě poukázek (např. zájezd či poukázky do obchodů). Jak bude zdaněno z pohledu DPFO v případě výhry u zaměstnance společnosti A (která pořádá soutěž), tak i v případě výhry u zaměstnance společnosti B? Zároveň ocenění výhry u zaměstnance, co když se např. jedná už o použitý majetek firmy, který byl z části odepsán, případně zcela odepsán (zůstatková hodnota = 0). Je toto vždy daňově neúčinné pro společnost A z hlediska DPPO? Jak je to s nárokem a případným odvodem DPH z výher?
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů
- - § 4 – Osvobození od daně o FO
- - § 6 – Příjmy ze závislé činnosti
- - § 10 – Ostatní příjmy
- - § 24 – Daňově uznatelné výdaje (náklady)
- - § 36 – Zvláštní sazba daně
- - § 38g – Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
- - § 38h – Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
- - § 38v – Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
-
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH), ve znění pozdějších předpisů
Odpověď
Hazardní hry právně reguluje zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění p. p. Jde o hry, sázky nebo losy, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře/prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost; s čímž souvisí také zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her.
Ovšem v praxi v obdobných případech obvykle nejde o "hazardní hru", kterou ad výše regulují právní předpisy, ale o reklamní (marketingová) soutěž nebo slosování, čehož se přidržíme. Tyto soutěže – pokud je mi známo – nejsou právními předpisy nijak speciálně regulovány, a je proto možno je pořádat více méně volně...
Z hlediska daně z příjmů jsou v případě výherců z řad fyzických osob výhry, respektive ceny z reklamní soutěže nebo reklamního slosování v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč osvobozeny od daně podle § 4 odst. 1 písm. f) ZDP bodu 3. Přičemž výherce příjmy osvobozené od daně neuvádí do daňového přiznání (§ 38g odst. 3 ZDP) ani neoznamuje zaměstnavateli pro účely ročního zúčtování záloh na daň. Pro úplnost dodejme, že správci daně je nutno oznamovat jen výhry, resp. obecně příjmy osvobozené od daně převyšující 5 milionů Kč, jak stanoví § 38v ZDP.
Vyšší výhry z reklamní soutěže nebo reklamního slosování (nad 10 000 Kč), a jakkoli vysoké výhry ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže – představují podle okolností dva druhy zdanitelného příjmu. Přičemž nepeněžní příjmy se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňují v souladu s § 3 odst. 3 ZDP podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění p. p.; tedy prakticky řečeno cenou obvyklou, a to nahlíženo z hlediska dotyčného příjemce, tj. kolik ušetřil.:
-
Pokud je souvislost s výkonem závislé činnosti (zaměstnáním) soutěžícího, jde přednostně o jeho příjem ze závislé činnosti v souladu s § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, a také § 6 odst. 3 ZDP. Čímž je určeno jeho zdanění – příjem bude zdaněn v rámci všech příjmů poplatníka ze závislé činnosti od dotyčného zaměstnavatele v roli pořadatele soutěže. A to podle standardních pravidel zdanění příjmů zaměstnanců, tedy zpravidla měsíční zálohou na dani (§ 38h ZDP) z úhrnu jeho příjmů, případně tzv. srážkovou daní podle § 6 odst. 4 ZDP (pokud příjem…
