Ing. Martin Děrgel
Dne 23. 9. 2019 vznikla naší firmě pohledávka z obchodního vztahu ke spojené osobě (závod v Číně) zaúčtovaná v EUR. Pohledávka byla zaúčtována do výnosů, výnos z pohledávky byl zdaněn. Na pohledávku nebyla vytvořena opravná položka. Letos 2020 naše firma závod v Číně prodala, pohledávka však nebyla vyřešena. My již nyní víme, že pohledávka nebude uhrazena. Je možné tuto pohledávku letos odepsat do daňových nákladů? Bude kurzový rozdíl z odpisu pohledávky daňově účinný?
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), ve znění pozdějších předpisů
- - § 25 odst. 3 – Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne ...
- - § 26 odst. 3 – Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku ...
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ZoR), ve znění pozdějších předpisů
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů
- - § 23 odst. 7 – Spojené osoby
- - § 24 odst. 2 písm. y) – Daňově účinný odpis pohledávky
Odpověď
Odpis pohledávky nebude daňovým výdajem ani zčásti. Podstatné totiž je, že pohledávka – vznikla – mezi spojenými osobami, zcela bez významu je vztah daných osob před nebo kdykoli po tomto dni D; což je spravedlivé, jinak by zákonitě docházelo ke spekulacím (hlavně v ČR).
Svědomitá účetní jednotka (věřitel) by na zjištěné snížení účetní hodnoty pohledávky měla patřičně reagovat v rámci účetní uzávěrky, jak velí ustanovení § 25 odst. 3 ZoÚ: "Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne ... berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty ...". Tato účetní zásada opatrnosti se v případě pohledávek účetně řeší v souladu s § 26 odst. 3 ZoÚ dvěma způsoby:
-
tvorbou opravné položky ("OP") k pohledávce, jde-li pouze o přechodné snížení hodnoty,
-
odpisem pohledávky, má-li věřitel důvodně za to, že se jedná o trvalé snížení její hodnoty.
Opravné položky se sice mohou tvořit ke všem druhům majetku, ale zdaleka nejčastěji se tvoří právě k pohledávkám. Za což může nejen specifická povaha tohoto "majetku/nemajetku", který je vždy nejistý, ale hlavně to, že pouze u pohledávek může být opravná položka daňově uznatelným výdajem (nákladem) – při splnění podmínek stanovených zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ("ZoR").
Jednou z podmínek tvorby zákonných (daňových) opravných položek je, že věřitel a dlužník nebyli spojenými osobami ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, a to ke dni vzniku dané pohledávky. A tato překážka v dotazovaném případě nastala, což se samozřejmě už nikdy nezmění, budoucí vztah smluvních stran již z tohoto hlediska není významný; podmínek tvorby zákonných opravných položek je však daleko více.
V souladu s § 24 odst. 2 písm. y) ZDP je daňově účinná hodnota odepsané pohledávky – tj. jmenovitá hodnota vlastní pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky cizí při jejím nabytí postoupením, vkladem nebo přeměnou – do výše kryté použitím zákonné opravné položky. Tato…
