8.660
Odpuštění závazku z půjčky mezi spojenými osobami
Ing. Petr Koubovský
Mateřská společnost poskytla provozní půjčku své dceřiné společnosti. Po nějaké době došlo mezi oběma společnostmi k dohodě o prominutí dluhu podle § 1995 zákona č. 89/2012 Sb. (pouze prominutí jistiny, nikoliv úroků). Je výnos z odpuštěného závazku jistiny na straně dceřiné společnosti daňově účinný (musí se zdanit)?
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů
- - § 55 – Postup tvorby a použití opravných položek
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy
- -
bodu 3.6.6.
- -
bod 4.1.3.
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů
- - § 23 odst. 3 písm. a) bod 14 – Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o výši dluhu zachyceného v rozvaze ...
- - § 23 odst. 7 – Spojené osoby
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ), ve znění pozdějších předpisů
- - § 1995 až § 1997 – Prominutí dluhu
Odpověď
Hned úvodem je na místě tazatele upozornit na skutečnost, že veškeré transakce (poskytnutí finančních prostředků nevyjímaje), je nutné vnímat optikou ustanovení § 23 odst. 7 ZDP.
Jedná se tedy o transakce mezi tzv. spojenými osobami (personálně, kapitálově či jinak), u kterých by měl být při stanovení cen princip tržního odstupu. Jinak řečeno, by se měla použít tato cena, která by byla použita mezi osobami nespojenými a odpovídala by tak tržně obvyklým podmínkám v daném místě a čase.
V daném případě se lze domnívat, že provozní půjčka finančních prostředků mateřské společnosti své dceřiné společnosti je koncipována jako úročená. Právě tento konkrétní případ zapůjčení finančních prostředků "společník do své společnosti" lze provést i bezúročně a není to v rozporu s ZDP ustanoveními.
Jestliže však již úročení je sjednáno, je třeba mít na paměti správné, tržně obvyklé, nastavení výše úrokové sazby.
A nyní již k samotnému prominutí dluhu. Právní úprava prominutí dluhu je obsažena v § 1995 až § 1997 NOZ. Podle těchto ustanovení může věřitel dlužníkovi prominout dluh jakoukoliv formou (tedy ústně), neboť zákon k prominutí dluhu nevyžaduje písemnou formu. NOZ ani nevyžaduje, aby dlužník k prominutí udělil výslovný souhlas – pokud totiž dlužník neprojeví bez zbytečného odkladu svůj nesouhlas, a to výslovně nebo plněním dluhu, má se za to, že s prominutím dluhu souhlasí.
Jak ostatně tazatel již naznačuje svým dotazem, u prominutí dluhu se nesmí zapomenout následně vypořádat daňové a účetní konsekvence. ZDP i České účetní standardy (dále jen "ČÚS") řeší zvýhodnění dlužníka, ke kterému v souvislosti s prominutím jeho závazku věřitelem dochází.
U podnikatelů – právnických osob, kteří vedou účetnictví, tedy účetních jednotek se tyto řídí § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 14, kde je stanoveno, že "výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, nebo narovnáním, pokud nebyla podle právních předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo…
