8.733
Průměr denních stavů úvěrových finančních nástrojů
Ing. Martin Děrgel
Společnost má uzavřenou smlouvu o poskytnutí úročené půjčky od mateřské společnosti. Půjčka je koncipovaná tak, že dcera může čerpat "úvěrový rámec" postupně v průběhu 5let. Úrok je kalkulován 1x ročně k poslednímu dni. Úroky jsou splatné až k okamžiku splatnosti jistiny, úrok ale není na jistinu kapitalizován. Je veden odděleně od jistiny.
Při výpočtu daňové uznatelnosti úroku – budou ve výpočtu do "Y" průměr denních stavů úvěrových finančních nástrojů počítány pouze pohyby na jistině, nebo se musí započítat i nárůst o neuhrazený úrok, i když nevstupuje do jistiny pro výpočet úroků pro následující období?
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů
- - § 21h – Vztah k účetním předpisům
- - § 23 odst. 7 – Spojené osoby
- - § 24 odst. 2 písm. zi) – Daňová uznatelnost smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení ...
- - § 25 odst. 1 písm. w) – Daňová neuznatelnost finančních výdajů (nákladů), kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrových finančních nástrojů a související výdaje (náklady) ...
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ), ve znění pozdějších předpisů
- - § 2390 až § 2394 – Zápůjčka
Odpověď
Nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb., nyní již po řadě novelizací ("OZ") – od roku 2014 zásadním způsobem zatřásl s naším právním řádem. Nešlo již o pouhou novelizaci, ale nehezky po právnicku řečeno došlo k rekodifikaci soukromého práva. Přičemž nahradil dosavadní zažitý pojem "půjčka" staronově archaickou "zápůjčkou". Smlouvu o zápůjčce najdeme v § 2390 až § 2394 OZ, a z hlediska systematiky spadá do širší kategorie "Přenechání věci k užití jinému" (kde je např. také nájem a úvěr), která je součástí obsáhlejších "Závazků z právních jednání", a tyto jsou stěžejní součástí ještě obecnějších "Relativních majetkových práv".
Smlouva o zápůjčce nemusí být písemná a vznikne, přenechá-li zastupitelnou věc – obvykle peníze – zapůjčitel (stává se věřitelem) vydlužiteli (stává se dlužníkem) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu (nikoli nutně totožnou, např. stejné bankovky). Při peněžité zápůjčce – které v soukromé i firemní praxi dominují – lze ujednat úroky. Což je také odpovědí na četné dotazy, jestli je při zápůjčce nutné dohodnout úroky. Není! Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka (jistina) vrácena, je splatnost závislá na jejím vypovězení, přičemž výpovědní doba je 6 týdnů. Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.
S ohledem na předmět dotazu je podstatné, že smlouva o zápůjčce (půjčce) je tzv. reálný nebo naturální obchod, který nabývá účinnosti až skutečným předáním a převzetím zapůjčené jistiny, nikoli již jejím příslibem. Na což se zapomíná, a lze se tak setkat s pohledávkou z titulu neposkytnuté zápůjčky např. od společníka (věřitel) pro jeho s. r. o. (dlužník), kterou chce započíst na svůj dluh vůči firmě (např. z nesplaceného peněžitého vkladu). Stejně tak proto není možné v dotazovaném případě úročit reálně ještě neposkytnutou část přislíbené, možné budoucí zapůjčené jistiny... Úroky je možno sjednat jedině k již skutečně poskytnuté peněžní jistině!
Něco jiného by byl úvěr... V jeho případě je předmětem obchodu sjednaný tzv. úvěrový rámec, který věřitel rezervuje (má připraven ihned k dispozici) a poskytne jej obratem dlužníkovi na požádání. Proto si může oprávněně nárokovat odměnu také za tuto rezervovanou – potenciální budoucí – část úvěrové jistiny. Tazatel by tedy měl případně s dopomocí zasvěcených právníků jednoznačně posoudit, zda se jedná o zápůjčku nebo úvěr.
Jádrem dotazu je tzv. daňový test nízké kapitalizace, který najdeme v § 25 odst. 1 písm. w) ZDP. Kde je stanoveno, že: Daňově účinné nejsou:
-
finanční výdaje (náklady),
- kterými se pro účely tohoto zákona rozumí úroky z úvěrových finančních nástrojů (poznámka: jde nejen o zápůjčky a úvěry, ale také o dluhopisy apod., viz § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP) a související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky,
-
pokud je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi (§ 23 odst. 7 ZDP),
- : na rozdíl od známějšího testu tzv. ceny obvyklé mezi spojenými osobami zde zákon nestanoví, že je relevantní vzájemná provázanost ke dni sjednání úvěrového finančního nástroje, ale rozhodující je aktuální vztah věřitele s dlužníka, přičemž komentovaný test nízké kapitalizace se začne například na zápůjčku vztahovat až od okamžiku, kdy se strany smlouvy stanou "spojenými osobami" ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, a naopak se takto testovat finanční výdaje (náklady) přestanou, když toto spojení pomine,
-
a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrových finančních nástrojů od spojených osob v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání,
-
přesahuje ... čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrových finančních nástrojů.
-
V případě, že podmínkou pro poskytnutí úvěrového finančního nástroje dlužníkovi věřitelem je poskytnutí přímo souvisejícího úvěru, zápůjčky nebo vkladu tomuto věřiteli osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, považuje se pro účely tohoto ustanovení a vzhledem k tomuto úvěrovému finančnímu nástroji věřitel za osobu spojenou ve vztahu k dlužníkovi.
Zmírňující výjimky z tohoto testování uvádí § 25 odst. 3 ZDP: