8.569
Vrácení příplatku mimo ZK
Ing. Martin Děrgel
V roce 2021 byl vložen nepeněžitý vklad mimo ZK do společnosti "A" Holdinová společnost, podíl ve společnosti "B", na základě znaleckého posudku. Tímto se společnost "A" stala 100% dcerou společnosti. Je evidováno na účtech 061/413 v "A". 30. června 2022 bylo rozhodnutí jediného společníka v působnosti VH o tom, že dojde k výplatě podílu na zisku ve společnosti "B", tzn., bude vyplaceno mateřské společnosti. Zde předpokládáme uplatnění osvobození podílů na zisku podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) ZDP. Společnost "A" se rozhodla, že dojde k vrácení nepeněžitého příplatku mimo ZK v PENĚŽITÉ formě. K datu 31. 12. 2021 má velice silný kapitál (podmínky vrácení příplatku splňuje), ale nemá finanční prostředky. Může o tomto kroku rozhodnout na valné hromadě schvalující VH r. 2021 nebo musí počkat, až budou vyplaceny peníze od dcery a následně na základě mimořádné VH rozhodnout? Pokud bude vráceno v peněžité formě, bude tímto krokem ponížen podíl ve společnosti "B", který je evidován ve společnosti "A", na účtech 061/413 a tím nutnosti změny spol. smlouvy ve společnosti "B" – dceřiné spol.?
-
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), ve znění pozdějších předpisů
- - § 139 odst. 2 – Co vše se zapisuje do seznamu společníků
- - § 162 až § 166 – Příplatky
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů
- - § 23 odst. 7 – Spojené osoby
- - § 36 odst. 2 písm. e) – Zvláštní sazba daně z příjmů pro poplatníky z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti
Odpověď
Váš předpoklad je chybný, příjem z "vrácení příplatku vloženého mimo základní kapitál obchodní společnosti" není osvobozen od daně z příjmů, ani když jde o společníka splňujícího kritéria "mateřské společnosti"; na rozdíl od podílu na zisku nebo příjmu ze snížení základního kapitálu ("ZK")!
Obecně jsou tři způsoby, jak majetek, zejména peníze společníka dostat do "jeho" firmy (s. r. o. či a. s.): zápůjčka (dříve půjčka), vklad do ZK a konečně dotazovaný tzv. příplatek mimo základní kapitál, který může být pro společníky buď povinný – hovoříme o příplatkové povinnosti – nebo dobrovolný, což byl dotazovaný případ. Oproti variantě "zápůjčka" se příplatek stává majetkem nabývající obchodní korporace (A), takže nepředstavuje její dluh společnosti vůči společníkovi. Příplatek – povinný ani dobrovolný – nemá vliv na výši vkladu ani podílu společníka – ledaže by se na tom společníci výslovně dohodli. Což je ovšem pouze právní hledisko, resp. řeč zákona o obchodních korporacích. Naproti tomu pro účely daně z příjmů společník (vkladatel) o něj přesto navyšuje daňovou nabývací cenu podílu v A, jak vyplývá z § 24 odst. 7 ZDP – takto "uloženou" daňovou hodnotu uplatní např. ke snížení daňového základu při (zdanitelném) prodeji podílu, nebo u vypořádacího, případně likvidačního podílu.
Relevantní právní úpravu najdeme v § 139 odst. 2, § 162 až § 166 ZOK, z níž zejména vyplývá:
-
Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna usnesením společníkům s. r. o. uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek. Společenská smlouva určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit, jinak se k usnesení valné hromady o příplatkové…
