8.535
Výplata kapitálového fondu
Ing. Martin Děrgel
Jediný společník (fyzická osoba) svému s. r. o. pronajímá výrobní halu. Firma byla ve ztrátě, a tak se společník rozhodl kapitalizovat pohledávku za neuhrazené nájemné. Pohledávka byla převedena na účet 413 – Ostatní kapitálové fondy. Jelikož jako fyzická osoba nepodnikatel zdaňuje pouze přijaté úhrady, tuto pohledávku v minulosti nezdanil. Nyní firmu prodává a rozhodl se, si kapitálové fondy vyplatit. Jak to v tomto případě bude se zdaněním? Fondy nebyly tvořeny ze zisku, tedy se nejedná o podíl na zisku. Podle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP se podíl snižuje o nabývací cenu, tak by od vyplaceného podílu odečetl tu pohledávku a nic nedanil, to je ale asi špatné řešení. Takhle by se vyhnul zdanění příjmů za pronájem.
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů
- - § 23 odst. 13 – Základ daně – při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně
- - § 24 odst. 7 – Nabývací cena
- - § 36 odst. 2 písm. e) – Zvláštní sazba daně
-
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), ve znění pozdějších předpisů
- - § 15 odst. 1 – Vklad do obchodní korporace
- - § 139 odst. 2 – Seznam společníků
- - § 162 až § 166 – Příplatky
Odpověď
Obavy obezřetného tazatele jsou plně oprávněné, opravdu nejde o daňové kouzlo, ale o chybný postup společníka při poskytnutí příplatku svému s.r.o. mimo její základní kapitál, který může být buď povinný – pak se hovoří o tzv. příplatkové povinnosti – nebo dobrovolný. Příplatek – ať už povinný nebo dobrovolný – nemá vliv na výši vkladu dotyčného společníka ani na základním kapitálu s. r. o. Což je ovšem jen právní hledisko. Naproti tomu účetně společník o něj přesto zvyšuje ocenění podílu v s. r. o. – pokud vede účetnictví – a současně zvyšuje i daňovou nabývací cenu svého podílu ve smyslu § 24 odst. 7 ZDP, jak si ještě upřesníme. Rozdílnost oproti vkladu naproti tomu ctí účtování u dotyčné s. r. o., která příplatek zanese ve prospěch ostatních kapitálových fondů (D 413), kam se do konce roku 2015 účtovaly i dary.
Právní úpravu týkající se s. r. o. uvádí § 139 odst. 2 ZOK, § 162 až § 166 ZOK. Dodejme, že poněkud odlišná pravidla se mohou týkat "starých" s. r. o., založených před rokem 2014, tedy ještě za éry obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), pokud nepřešly na novou právní úpravu ZOK, těmito případy se s ohledem na převažující praxi nebudeme zabývat. Ve stručnosti:
-
Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna usnesením společníkům s. r. o. uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek, a určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit. Povinné příplatky poskytují společníci podle poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak.
-
Společník může se souhlasem jednatele společnosti poskytnout dobrovolný příplatek i tehdy, pokud tak nestanoví společenská smlouva. V tomto případě může jít také o nepeněžitý příplatek, u něhož se podle § 163 odst. 2 ZOK spolu s § 143 ZOK uplatní obdobná oceňovací pravidla, jako platí obecně u nepeněžitých vkladů do s. r. o., tedy poskytnutou věc musí ocenit "soudní" znalec, případně uznávaný expert nezávislým na s. r. o.
Příplatkovou povinnost může založit pouze společenská smlouva, která umožní valné hromadě, aby usnesením společníkům uložila povinnost poskytnout peněžitý (!) příplatek, a to dle poměru svých podílů. Když tak neučiní, může být společník vyloučen, ledaže pro příplatkovou povinnost nehlasoval, pak je oprávněn kvůli tomu vystoupit ze s. r. o. Toto vše ovšem platí jen za předpokladu, že společenská smlouva nestanoví jinak.
Alternativní dobrovolný příplatek mimo základní kapitál může společník poskytnout kdykoli, k čemuž postačí pouhý souhlas jednatele s. r. o. (pokud společenská smlouva např. nevyžaduje předchozí vyjádření valné hromady), aniž to výslovně řeší společenská smlouva. A když by si to rozmyslel a dobrovolný příplatek nedal, neuplatní se zde donucovací sankční systém příplatkové povinnosti, nehrozí nucené vyloučení společníka. Tento nepovinný typ příplatku mimo základní kapitál může být i nepeněžitý, což byl dotazovaný případ, kdy společník de facto poskytl coby svůj příplatek pohledávku z titulu nájemného, kterou má vůči dotyčné s. r. o. Protože nejde z hlediska ZOK o "vklad" – kterým se podle § 15 odst. 1 ZOK míní jen vklady do základního kapitálu – neplatí zde ani omezení stanovené pro vklady v § 21 odst. 3 ZOK: "Pohledávka společníka za kapitálovou společností nemůže být…
