Zboží na skladě - cizí měna

Účetní jednotka – akciová společnost, tuzemský plátce DPH, vede skladovou evidenci zásob zboží způsobem A, výdej ze skladu je účtován v cenách zjištěných váženým aritmetickým průměrem. Zboží je pořizováno od tuzemských dodavatelů – fakturace v Kč, od tuzemských dodavatelů – fakturace v cizí měně, od dodavatelů z EU – fakturace v cizí měně, od dodavatelů ze 3. zemí – fakturace v cizí měně. Účetní jednotka vede účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Ve vnitřní směrnici má účetní jednotka uvedeno, že majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB, a to k okamžiku ocenění:

2.1. v průběhu roku – k okamžiku uskutečnění účetního případu,

2.2. ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Ad 2.1. Účetní jednotka používá u přijatých faktur v cizí měně pro přepočet na Kč aktuální denní kurz ČNB ke dni uskutečnění účetního případu, kterým je podle vnitřní směrnice datum uskutečnění zdanitelného plnění podle zákona o DPH. Jak je to s příjemkou zboží na sklad? Jestliže účetní jednotka přijme fakturu za zboží vyjádřenou v cizí měně, provede přepočet podle přijaté faktury na Kč aktuálním denním kurzem k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tak příjemka se vyhotoví v měně Kč v hodnotě přepočtené podle přijaté faktury? Nebo je třeba hodnotu zboží při přijetí na sklad znovu přepočítat kurzem ČNB k datu přijetí zboží na sklad, a tím pádem vznikne kurzový rozdíl mezi přijatou fakturou a příjemkou? Pokud by měl vzniknout kurzový rozdíl, může si to účetní jednotka nějak ošetřit ve vnitřní směrnici, aby kurzový rozdíl nevznikal, a jak to v takovém případě formulovat? Hodnota zboží na skladě má být vyjádřena v Kč, nebo v případě pořízení zboží v cizí měně (od tuzemského dodavatele, od dodavatele z EU, od dodavatele ze 3. země) musí být současně vyjádřena i v cizí měně?